Návštěva Disneylandu, se 4 dětmi na  3 dny do Paříže

Cestování miluju a tak ráda hledám různé akce. Jednu takovou jsem objevila na konci listopadu, když jsem našla let se společností Ryanair Zaragoza – Paříž. Zaragoza je 1,5 hodiny od našeho domova. Zadala jsem let 10.-12.února, ceny byly opravdu atraktivní, takže už jsem na nic nečekala a koupila zpáteční letenky pro naši 6-člennou rodinku za 274,46eur. 12.února měly děti ve škole prázdniny, takže nepřišly ani o den školy. A já jsem byla nadšená, že společně poznáme Disneyland, o kterém jsem už tolik slyšela od své rodiny a kamarádů.  Pro nás všechny kromě manžela to byla první návštěva.

Letěli jsme pouze s batohy, do kterých jsem každému nachystala oblečení a s jedním odbaveným kufrem 10kg. Za mě to bylo na 3 dny dostačující. Občas mám při balení tendenci brát věci pro případ “co kdyby“ a stejně pak polovinu nepotřebujeme.

Ubytování jsem řešila také s dostatečným časem a zarezervovala jsem byt přes aplikaci AirBnb. Přes tuto aplikaci jsme cestovali už několikrát a ráda si čtu komentáře ostatních turistů, kteří už byli v apartmánu ubytovaní. Byt měl dobré reference, na fotkách vypadal moderně a byl 20 minut pěšky od Disneylandu.

V Paříži Beauvais jsme přistáli 17.30. Beauvais je vzdálené od centra Paříže asi hodinu autem. Při plánování cesty jsem řešila, jak se do pronajatého bytu dopravíme. Porovnala jsem ceny autobusů a jiných možností veřejné dopravy. Vzhledem k tomu, že je nás šest, tak mi při kalkulaci vyšlo nejlépe pronajmout si auto. Manžel tedy zarezervoval 7-mi místné auto. Na letišti jsme našli budku firmy Budget, která auta pronajímá. Už jsme měli všechny papíry vyřízené, když došlo na platbu zálohy za auto a zaměstnanec po nás chtěl fyzickou platební kartu na manželovo jméno. A tady nastal háček. Manžel používá platební kartu v mobilu a fyzickou u sebe nenosí. Zeptala jsem se ho, jestli může vzít moji. To však odmítl, že to musí být na jeho jméno. Zaměstnanec navíc řekl, že je to náš problém a vůbec se o nás nestaral. Tak jsem musela volat do agentury, přes kterou jsme auto pronajali. Dala jsem do toho maximum a oprášila moji trochu zapomenutou francouzštinu. V agentuře nám bohužel řekli, že nemůžou nic dělat, že nám vrátí peníze, ale naúčtují si 50eur poplatek. Dost nepříjemná situace, ale snažila jsem se to řešit v klidu, nahodila úsměv, ikdyž jsem měla chuť toho zaměstnance kopnout a šla zjistit, jestli si můžu auto pronajmout já. Můžu! Všechny dokumenty jsem měla, jen teda nás to stálo o 100eur navíc. Takže tuto firmu opravdu nedoporučuji.

V 19.15 už jsme seděli v autě, zapla jsem navigaci na Google Maps a kolem 20.30 jsme byli v našem ubytování od AirBnb. Tohle bylo poprvé, kdy jsem se nesetkala s nikým, kdo by nám předal klíče. Vždy když jsme cestovali přes tuto aplikaci, přišel nás někdo uvítat. Tentokrát bylo vše na kódy. Nejdříve jsme zadali kód u vstupu od hlavního vchodu, potom kód od poštovní schránky, kde byl malý trezor, tam poslední kód a získali jsme klíče od bytu. Děti si mačkání čísel užily.

Byt jsme vybrali podle referencí a byl opravdu čistý a moderní. Já s Lukym jsme vyrazili na rychlý nákup do blízkého Carrefouru, abych nám mohla udělat nějaké svačinky. Četla jsem totiž, že jídlo v Disneylandu je drahší a tak jsem chtěla mít i nějaké dobroty s sebou.

Druhý den jsme vstali brzy a vyrazili pěšky do Disneylandu. Bylo to 2 kilometry a cesta nám trvala nějakých 25 minut. Vstupenky jsem kupovala v prosinci. Kupují se přímo na stránkách Disneylandu. Ceny jsem sledovala od listopadu a viděla jsem, že se stále navyšují. Když jsme se dívala v listopadu stály okolo 88eur na osobu. Nakonec jsme ze ně zaplatili 104eur za dospělého a 98eur za dítě, děti do 3 let mají vstup zdarma a tak to Diegovi ještě o měsíc a půl vyšlo. Koupila jsem vstup do dvou parků (Disneyland park a Walt Disney Studios park) na jeden den. Vstup do jednoho parku  vycházel pro nás pět kolem 380eur, ale zpětně už nešlo dokoupit vstup do druhého parku, museli bychom kupovat na místě vstup za plnou cenu.

Když jsme se začali blížit do Disneylandové vesničky, bylo vidět všude spousta lidí. Přiznávám se, že taková přelidněná místa moc nevyhledávám a preferuju raději cestování na vlastní pěst a objevování méně turisticky navštěvovaných míst. Tentokrát to ale byl vánoční dárek pro děti a podle toho, co jsem slyšela od kamarádů a známých, tak jsem počítala, že strávíme čas i ve frontách. Lidmi se to tam jen hemžilo, všechny možné národnosti. Cestovali jsme záměrně v únoru, protože vím, že v létě jsou tam několikahodinové fronty na ty největší atrakce. Když jsem viděla všechny ty lidi, myslela jsem si, že den strávíme jen ve frontách. Disneyland otevírá pro veřejnost 9.30 a pro hosty ze svých hotelů o hodinu dříve. My jsme byli u vstupu kolem 9.hod a postavili jsme se do fronty.

Naštěstí po tom, co jsme prošli vstupem se lidé rozprostřeli v prostoru a my jsme vyrazili na první atrakce. Klasický kolotoč, Dumbo nebo čajový šálek naše děti nadchly. Řady na tyto atrakce byli nulové, někde maximálně 10 minut.

V parku jsme se pohybovali díky aplikaci Disneyland Paris, kterou jsme si stáhli do mobilů. Po typické fotce u zámku jsme šli na atrakci “It´s a small world¨, kde jsme na lodičce obdivovali figurky, které se pohybovaly, hrála u toho moc přijemná hudba a lodička nás provezla kulturou a národnostmi z celého světa. Zatoulali jsme se v labyrintu Alenky v říši divů, který vedl na hrad. Kluci si pak zašli do strašidelného domu. A společně jsme šli na představení Lví Král. Představení trvalo půl hodinky, ideální čas na to si trošku odpočinout a načerpat síly na další atrakce. Představení bylo nádherné, skvělý akrobaté, umělci, střídání scén a osvětlení, celkově se mi to moc líbilo.

Vybrali jsme si poslední atrakci před tím, než půjdeme do druhého parku a to “Star Wars Hyperspace¨, šla jsme já s dětmi, manžel hlídal Diega. On už na atrakci byl, když před mnoha lety Disleyland navštivil poprvé. Tato aktrakce se mým dětem moc líbila, já jsem byla ráda, že jsem to přežila, foto mluví za vše. Rychlojízda, tma, hlavou dolů, člověk si připadá opravdu jako ve vesmíru.

Po tomto adrenalinovém zážitku jsme šli do Walt Disney Studio Park, který je hned vedle. Dali jsme si malou pauzu na svačinku, dětem jsme koupili hranolky a kuřecí nugety. I tady je spousta nádherných atrakcí a tak kluci vyrazili objevovat svět Avengers a svezli se v nadzvukovém voze, podobně adrelinová atrakce jako Star Wars. Diego a já jsme si mezitím vystáli hodinovou frontu na muzikál Together. Muzikál byl opravdu nádherný, plný nečekaných efektů. Dopadaly na nás kapičky vody, když rybka na plátně skočila do vody, ze stropu začali padat bubliny, když na plátně foukali do bublifuku. Byl to moc hezký zážitek. Kluci si mezitím zašli jinam, kde fronty téměř nebyli. Ještě se svezli na několika atrakcích jako je Toy Soldiers Parachute Drop, kde si užili volného pádu. Diego a já jsme je sledovali, fotili a mávali. Na tyto atrakce je potřeba určitá výška, většinou 1,20m někde i 1,40m. Naše děti dostali od babičky s dědou kapasné a tak se celý den těšily, že si něco koupí. Zamířili jsme do obchodů, kde si každý vybral něco pro vzpomínku. Po celém dnu jsme nachodili kolem 18km. Plní nových zážitků jsme vyrazili zpět na byt.

Na druhý den jsme jeli do centra Paříže. Zaparkovali jsme blízko Eifelovky. Už tam byla menší fronta. Zeptala jsem se zaměstnance, kdy budou otevírat, protože bylo kolem desáté hodiny a řekl mi, že nejdřív v jedenáct. To jsme nechtěli čekat, protože jsme nevěděli jistě jestli otevřou. A tak jsme vyrazili na projížďku lodí po Seině. Užili jsme si poslední hodiny v Paříži a nabrali směr letiště.